Bezpečnost? Ať už vaše nebo v bance, tady to nic neznamená

Bezpečnost? Ať už vaše nebo v bance, tady to nic neznamená

O tom, že tu má každý zbraň, jsem už psala. Oni se prostě baví o bezpečnosti i násilí, ale aby předcházeli tragédiím. Ee. Celkově mám dojem, že jsou dobří v hašení požárů, ale aby jim předcházeli, to je nenapadne. Další věc, která mě tu nepřestává udivovat, je jejich bankovní systém.

Zařídila jsem si tu účet. Jednak nechci mít tolik hotovosti u sebe. A za druhý hodlám polovinu výplaty ušetřit na mé vysněné Mexiko. Kartu mi samozřejmě nemůžou vydat dřív, než mi tam dojde první výplata. Jenže, když chcete, aby vám někdo vložil/poslal peníze na účet, musíte mu k tomu dát oficiální souhlas.

Jako jasně, že ti to odsouhlasím, když mi chceš dát peníze. Jen nám to s Rachel chvíli trvá. Není divu, že transwise a facebook pay je tak populární v Americe. Já tu ani nevím, jaký mám číslo účtu. Nepotřebujete to totiž.

První výplata mi tedy došla. Volám, že chci kartu. Kvůli mé ukradené kabelce nemám žádnou a život byl trošku složitější. A tak jí chci as soon as possible. Ptají se mě přes telefon: „A jaký pin byste ráda?“. Trochu udiveně se asi třikrát ptám: „Jako vy chcete, abych si sama určila pin?“…“Jakože já vám řeknu 4 čísla a vy to tam dáte?“ … „A to mohou být jakákoli čísla?“

Tak přes tohle jsme se dostali. Asi jsem zněla jak idiot, ale pin mám. Mám takový dojem, že by to prošlo klidně i 1234. Jen se tu ten pin stejně moc nepoužívá.

Většina transakcí funguje na základě podpisu. Rachel mi občas půjčuje svojí kreditku, když jdu někam s děckama. A ejhle. Už jsem jí podepsala tolikrát a nikdo nezjistí, že to nejste vy. Protože tyhle podpisy samozřejmě nikdo nekontroluje. A že nejsem cardholder stejně nikdo nezjistí.

Druhá podivná věc je, když si objednáváte donášku jídla domů. Zatímco my používáme třeba dáme jídlo, kde platíme přes internet, nebo platíme hotově při převzetí, my tu vesele dáváme své údaje přes telefon. Abychom mohli za jídlo zaplatit, nadiktujeme jim naše celé číslo karty, expiraci i třímístný CVC kód. Proč ne? Oni si to přeci nenapíšou vedle na papír a nebudou to používat. Rachel takhle platí i Claytnův camp, já tak platím svou kadeřnici apod.

To, že si mohou v podstatě strhnout kolik chtějí, protože souhlas dáváte jen slovem přes telefon, tu nikdo neřeší. Když se na to ptám Rachel, tak jen pokrčí rameny a říká mi: „No já si to uvědomuju, ale takhle to tady prostě funguje.“

Při platbě přes internet něco jako ověření SMS neexistuje. O to víc mě udivuje, že tu lidi vesele diktují údaje karty. Jako ono to je pohodlný, to chápu.

Při přihlášení do online bankovnictví tu máme zase možnost volby. Ti amíci jsou prostě tak personalizovaní až to bolí. Takže si určuji své ID i své heslo. Žádné ověření přes SMS nebo generování kódu v aplikaci v telefonu se nekoná. Prohlížeč mi dokonce navrhuje, že si zapamatuje mé přihlášení. Jako kdyby to byl další Facebook. Heh?

Hlavně aby to bylo jednoduchý na používání žeo. Nějaká bezpečnost je prostě vedlejší. Amen.

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial
Facebook
Instagram