Jen si z toho akáčka vystřel. To je úplně v pohodě. Jo jasně, tak teď tu o karkulce.

Jen si z toho akáčka vystřel. To je úplně v pohodě. Jo jasně, tak teď tu o karkulce.

Nejsem příznivec zbraní, armády, vojáků a všeobecně řešením konfliktů násilím. A absolutně nechápu místní zákony. Pít můžete až od 21, samopal nebo akáčko si klidně pořiďte už v 18 a do armády a za volant klidně už v 16. Jako kdo to vymýšlel?!

Jsme na jihu a tady má zbraň snad každý. Nebo spíš alespoň jednu zbraň. Přesně proto nemůžou moje děti k cizím lidem do baráku. Rodiče se bojí, že tam mají nezabezpečené zbraně. Oni se jim prostě jen tak občas válí po baráku. Pamatuju si z minulé house party, kdy si kluci vyprávěli, jak střílejí chřestýše, kdy se objeví u nich na zahradě. Nebo když se za bílého dne procházíte po parku a pánové se necítí bezpečně, protože sebou nemají zbraň.(?!) Jako kurva?!

Jedeme tedy na další house party. Je dost skromná. V podstatě takový rande ve 4. Dva kluci, dvě aupairky. Kluci jsou amíci a protože je house party uprostřed ničeho, berou sebou zbraně se slovy „we are gonna shoot some shit!“

Představuju si, že mají nějakou malorážku a třeba brokovnici. Tak nic. Vytahují akáčko, samopal a pak se už radši ani neptám, co to je. Po chvíli mě přemlouvají, ať si jdu zastřílet taky, že je to zábava.

Tak jo. Už jsem jednou střílela. U nás v Čechách na přísně střežené střelnici pod dozorem profesionála. Z malorážky. Tak pojďme vyzkoušet tenhle american lifestyle.

První mi dávají do ruky samopal. Zbraň připravují a dávají mi ji do ruky nabitou. Prst dávám na spoušť a… Nikdo nepřišel k úhoně! Dokonce jsem trefila terč (čti kyblík). Jsem na sebe pyšná a jdu si zase sednout. Za chvíli mi říkají, že musím zkusit to „wild“ akáčko. Chvíli se bráním, že ten zpětnej ráz bude šílenej a rozhodně to nebude jako ten samopal, kterej byl „v pohodě“. Říkají, že to je úplně stejný jako ten samopal. Věřím jim. Neměla jsem!

Z akáčka vystřelím jednou. A zbraň jim vracím. Kluci tohle ne! Po výstřelu mi zbraň málem vyletí z ruky. A i přes klapky na uších mi v nich píská. Kluci se smějou. Mají ze mě prostě dobrej den. No dobrý pánové, jsem ráda, že jsem vás jako pobavila.

Samozřejmě musím zkusit všechny, tak mě ještě pár ran čeká. Přežívám! Poslední zbraň si i docela užívám. Ikdyž nemám páru, co to bylo.

Jednoduše řečeno… Amerika je jako jinej svět. Zatímco u nás se odpoledne před párty griluje, tady jdou shoot some shit jen tak na zahradě. Zatímco my se bavíme o tom, co jsme viděli za film nebo na jakej fesťák letos jedeme nebo naopak nejedeme, tady se baví o tom, jakou zbraň si ještě musí pořídit nebo kterou si právě pořídili. A zda ofiko nebo jí mají od překupníka. Pánové těším se na vás zpátky do Evropy!

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial
Facebook
Instagram