Když si chcete akorát tak sbalit kufr a jet domů. Ale o týden později tu chcete zůstal dýl #UpAndDown

Když si chcete akorát tak sbalit kufr a jet domů. Ale o týden později tu chcete zůstal dýl #UpAndDown

Už je to dobrý měsíc, co jsem něco napsala. Ono ne, že by se tady nic nedělo. Dělo se toho až moc.

Před týdnem jsem málem jela domů. Dneska už tu chci zase zůstávat o pár měsíců dýl. Našla jsem si po 4 měsících americký kamarády, kteří nejsou kamarádi jen na oko. Začala jsem pravidelně chodit lízt na stěnu. Fake ID holek nás přestává pouštět do všech barů. Jo a moje host rodiče se rozvádějí. Stav blázinec je stále aktuální.

Takže před týdnem jsem si chtěla zabalit kufr a jet domů. Jenže „naštěstí“ kvůli tomu hurikánu by mi stejně nejspíš let zrušili… A vlastně proč to všechno… Kvůli hurikánu jsem nemohla do DC. Clayton je poslední dobou na přesdržku. Jeho reakce „blablabla“ a gestikulace rukou po tom, co po něm něco chcete, je absolutně grrrr. Eloise a Emmett si spolu krásně hrají a nemáme jedinej problém, dokud nevyzvedneme Claytona ze školy. Občas si říkám, že bych ho tam radši nechala. Ale to asi nemůžu. No naštěstí škola je až do 3, tak ho má většinou někdo jinej na triku.

Prostě pokud ho aspoň jednou za de nerozbrečím, tak je něco špatně. I když mám pocit, že ten svůj brek začal fejkovat, aby mi ho bylo líto. takže když teď začne bulet, tak je ještě ve větším maléru než předtím. Ve škole teď asi mluvili o šikaně, protože na všechny teď řve, že ho šikanujeme a že na něj nikdo není milej. Jo chlapče, možná by si měl začít u sebe.

No navzdory tomuhle, se mě Rachel snaží přemluvit, abych zůstala dýl. A její nabídka je skoro neodmítnutelná.

  1. Léto v Nashvillu je hodně cool
  2. Dostanu víc peněz každý týden
  3. Chce mě tu o cca 4 měsíce dýl, ale nabízí mí v tom čase měsíc placenýho volna
  4. Protože se Rachel a Todd rozvádějí, tak to znamená, že pojedeme na 2 dovolený. A že strávím část léta u Ontaria, což je pár hodin od Montrealu, Toronta a Niagár…

Kdo by to nevzal?

Taky jsem tu narazila na kluky, co chodí pravidelně lozit po stěnách a tak lozím s nima. Rachel chodí taky lízt a tak jsem už vzali i všechny děti s námi. Prcek se na lezení necítil, ale Eloise to chytlo. A v poslední době je tak hodná, že sem jí vzala na stěnu i ve svým volným čase. A tak poznala mý kamarády a lezla s náma. Ta holka se mě neptá na nic jinýho, než kdy půjdeme zase lízt. Jo a lezecký stěně říká „jungle gym“. O Claytnovi nemluvím. Ten je ted na black listu.

Holky, kterým není 21, si zařídili fejkový ID. Je to takovej zalaminovanej kus papíru, který říká, že jsou z Německa. Po domácku vyrobenej. Když jsem to viděla, tak sem jim říkala, že to snad není možný, že by to někde prošlo. No jenže to prochází. Teď v posledním týdnu je s tím nepustili do 2 barů a tak si musíme začít dělat kamarády u sekuriťáků. Jeden týpek nás pouští pokaždý do baru, kam chodíme nejčastěji. Je to takový ten typ hloupýho člověka, který bere svoji práci jako nejdůležitější na světě. V baru se s ním pak bavím a on mi ukazuje, že dneska zabavil FALEŠNOU ID.

Ta falešná ID musela stát dobrej balík peněz. Měla vodoznak a další ochranný prvky. Vypadala i na omak prostě reálně. Jenže nebyla. Šla nějak ohnout, což značí fejk. A tak se mi vychloubá, jak je dobrej. A že tuhle práci už prostě dělá 3 roky a tak prostě pozná falešnou občanku.

A teď se představte mě. Já vím, že právě pustil do tohohle klubu 2 holky, který si doma zalaminovali kus papíru. Nemají na něm ani svoje pravé jméno. Snažím se ho stále obdivovat a plácat ho po ramenou, jak je dobrej a u toho nevyprsknout smíchy. Snad nás pustí všechny dovnitř i příště!

Všechny 3 holky spíme po party vždycky u mě doma. Mám 1,5 lůžko a tak se tulíme. S tím obsahem alkoholu v krvi by nám ale asi bylo jedno, kde spíme. Ráno (vlastně v poledne) jedeme do Kentucky. Řídit musím já. Kdybychom náhodou měli zbytkový alkohol v krvi, tak já sem jediná, co ho může mít, protože tu můžu jediná (z nás 3) legálně pít. A tady můžete mít zbytkáč a furt řídit. A tak jedeme na výlet do Lost River Cave. Protože jsme v Kentucky, tak jdeme na obědovečeři do KFC. Ne, že bychom rádi fastfood. Ale teď můžeme říct, že jsme měli KFC v Kentucky.

O rozvodu mých hostparents zase někdy příště. Protože to je na román.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial
Facebook
Instagram