Týdenní válečka na pláži v Miami a Key West

Týdenní válečka na pláži v Miami a Key West

Miami Beach

Dovolená! Konečně. Od té doby, co jsem přijela do USA, jsem nebyla na dovolené. Tedy. Byla jsem na dovolené s dětmi. Byla jsem na prodloužených víkendech. Ale toto je má první týdenní dovolená. A že si to zasloužím.

S Anastesiou chceme do tepla. Volíme proto Miami. Letenky vycházejí relativně levně. Plánujeme půjčit si auto a dojet až na Key West. Peníze nám docházejí a Trump po nás bude chtít za chvíli zaplatit daně. Takže na nějaké velké utrácení nemáme.

Bohužel nemůžeme najít couchsurfing a tak se týden před odjezdem domlouváme, že si zaplatíme hostel. Samozřejmě hned další den mi napíše asi 5 couchsurferů, že mají místo. Jenže náš hostel má tak debilní storno pravidla, že se rozhodneme tam zůstat. Už nikdy, nikdy, nikdy neodmítnu nabídku zůstat u couchsurfera, když mám tu možnost. To, že jsme toto místo přežily, považuju za zázrak.

Mural by Kelsey Montagueart

Přijíždíme na místo kolem 11. večer. Adresa, na které nás Lyft vykopne vypadá opuštěně. V místě, kde byste čekali recepci světlo nesvítí a nikde nikdo. Vypadá to, že tenhle hostel zavřeli už před pár lety.

Jdeme do hotelu vedle. Třeba vědí, kudy kam. Zjišťujeme, že check-in máme právě tam. Platíme za ubytování a jdeme do našeho pokoje. Při příchodu zjišťujeme, že žádná volná postel není. Jdeme zpátky na recepci. Po asi 20 minutách nám dávají náhradní pokoj.

Máme tak pokoj samy pro sebe. S vlastní koupelnou i kuchyní, která nefunguje. Lednička bzučí tak, že vypadá, že to za chvíli vybouchne. Celý pokoj osvětluje jen jedna noční lampička, která se navíc zapíná a vypíná podle sebe. Lépe řečeno. Pokud skočím na postel, tak se zapne. Když se zvednu z postele, tak se vypne. Skákat na posteli nebylo nikdy zábavnější.

Snídani máme v ceně a tak nabalujeme ovoce, minimálně 3 dny staré croissanty a nejhorší kávu na světě a jdeme na pláž. Od této dovolené jsme chtěly jednu jedinou věc. Klid, ticho a nic nedělat. Březen je pro Miami relativně mrtvou sezónou a tak se nám to daří. Na druhou noc se musíme přesunout do původního pokoje, kde bydlí dalších 7 lidí. Jdeme spát brzo, jelikož ráno vstáváme na východ slunce.

Východ slunce Miami Beach

Poslední noc jsme přežily. Východ slunce stíháme. K snídani jsou dokonce čerstvé croissanty a dokonce i pomerančový džus. Odpoledne vyzvedáváme auto a vyrážíme směr Key West. Místo Fordu Fiesta, za které jsme zaplatily, jsme dostaly 7 místné rodinné auto. Jelikož nám na Key West nezbylo moc peněz, tak plánujeme spát v autě. Takže velký auto se hodí. Noc v hotelu za 200 dolarů si prostě dovolit nemůžeme.

4 hodiny na cestě. Konečně dorážíme na nejjižnější místo USA a jejich exotický ráj. Nevím jestli začínám být náročná na destinace a nebo amíci přehání o tomhle místě tak jako o všem. Prostě nic moc. Všechno předražené a vůbec. V Chortvatsku je lépe.

Ráno východ slunce v Miami. Večer západ slunce na Key West. Zatímco na Miami Beach jsme skoro sami, Key West se hemží turistama tak, že skoro nic nevidíme. Rozhodně ne, jak si představuju sledování západu slunce. Ale nedá se nic dělat. Spát se rozhodujeme, že budeme u Publix (supermarket). Parkujeme, posloucháme hudbu a najednou máme skvělý nápad. Zkusíme Bumble!

(Bumble – seznamovací aplikace stejně jako Tinder, jen pro normálnější lidi)

Umělci na Key West. Na náměstí jich je přibližně 10 a každý postupně předvádí svojí show.

Hned máme pár shod a píšeme si s jedním týpkem z Kanady. Ten nám říká, že u Publix by nespal a že spí v jeho RV a rád nám ukáže jeho tajný místo. Jen je ted v gymu a tak dorazí o chvíli později. Mezitím si začínáme psát s Billym.

Mami, tati, babi, teto, strejdo, prosím nesuďte nás. Přežily jsme obě. Billy nám píše, že spát u Publix fakt není dobrej nápad a ať přejedeme k němu do ulice. Že můžeme spát u něj a nebo klidně v autě, ale u něj v ulici. Že je to bezpečnější. 4 zprávy od adresy a jedeme. Před 10 minutama jsme Billyho neznaly. Teď mu klepeme na dveře. Přespáváme u něj na gauči. Lepší jak auto. Billy nás ráno nechává spát a odchází do práce. Už jsme ho nikdy neviděli, ale děkujeme ti za nocleh!

Greetings from Key West

Druhý den jdeme šnorchlovat. Největší korálový útes v USA. Fouká nám a tak viditelnost nulová. Skoro nic nevidíme. Trochu zklamání, ale co se dá dělat. Večer sedíme zase u Publix. Tentokráte přes cestu u moře. A ejhle. Pod nohama nám plave rejnok. Z pobřeží toho vidíme víc než na tom útesu!

Šnorchlování na útesu

Máme celodenní parkování v garáži a tak se domlouváme, že dnes budeme spát tam. Billy další nocleh nenabídnul. Asi, že jsme spaly na gauči a ne u něj v posteli. Nicméně jsme od něj zjistili, že se v Key West v autě spát nesmí. Ale pokud na vás policajti přijdou, tak si napíšou vaší SPZ a dají vám varování. Pokutu dostanete až podruhé. A tak za zkoušku to stojí.

Další den máme sraz s modrovlasým Kanaďanem z Bumble, který je pouličním umělcem. Jméno si už nepamatuju. Bere nás na zapadlou pláž. Nuda pláž. A tak cestou potkáváme nahýho Roba, kterej se s námi nadšeně vybavuje zatímco nám nad hlavou lítají stíhačky. Hned vedle je totiž armádní základna. Tohle na našem to do listu fakt nebylo!

Jo a ještě přišel příliv. Takže jsme se trochu prodily vodou na cestě zpátky.

Čeká nás poslední večer na Key West. Rozhodujeme se, kde budeme spát. Kanaďan nám dává tip na parkoviště u soudního domu. Hned vedle policejní stanice. Parking je zadarmo. A víte jak. Pod lampou je největší tma. Přespáváme. Ráno v 7 odjíždíme. Čeká nás dlouhá jízda až do Orlanda, odkud letíme domů. 7 hodin v autě. Nikdy jsem neřídila tak dlouho. Poslední hodinu jsem už nevrlá a fakt se těším, až to auto vrátíme.

Nasedáme do letadla a letíme domů. Nashville nás čeká!

Smathers beach na Key West

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial
Facebook
Instagram